Město Victoria
Veselí nad Moravou
Přehled zpráv z lokality "Veselí nad Moravou". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Veselí nad Moravou
Veselí nad Moravou (německy Wessely an der March) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji.
Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
Pevnost veselského hradu je doložena zprávami o jeho obléhání a dobývání v roce 1315 vojsky Jana Lucemburského zpět pro český stát od uherského šlechtice Matúše Čáka Trenčanského. Hrad byl v té době pravděpodobně opevněn kamennou zdí nebo vysokým hliněným náspem,zpevněným dřevěnou konstrukcí. Prvním písemně doloženým držitelem Veselí byl komorník břeclavského kraje z let 1248 až 1259 Sudomír. Pravděpodobně Petr ze Šternberka založil v druhé polovině 14. století na ostrově před hradem město. Název město - civitas - je pro Veselí doložen v roce 1396.
O rozvoj panství se zasloužil především Hynek Bilík z Kornic, za kterého došlo v letech 1526 - 1551 k největšímu rozvoji tradičního rybníkářství, doloženého už ve 14. století. Byl podle zprávy z roku 1535 stavebníkem jednoho ze dvou mostů nahrazujících dosavadní přívozy. Dochází rovněž k prvním přestavbám hradu na zámek. 22. července 1707, po sporech o vlastnictví, koupili panství Maxmilián a Maxmiliána Želečtí z Počenic. Tito jsou zakladateli servitského kláštera s kostelem Svatých Andělů strážných.
V roce 1887 je postavena železniční stanice vlárské dráhy. V roce 1919 byl založen dřevařský podnik Beer a Žádník, vyrábějící od roku 1925 nábytek, jehož výroba pokračuje dodnes v podniku Venaz. Od roku 1926 je bratry Reichsfeldovými zahájena výroba obuvi, pokračující nepřetržitě také i dnes. Roku 1949 se Veselí se stalo okresním městem, ovšem již v roce 1960 veselský okres zanikl. K městu je v roce 1950 připojen Milokošť a o čtyři roky později jsou připojeny Zarazice. V roce 1961 byly postaveny železárny, roku 1965 začala výstavba panelového sídliště Hutník a v roce 1970 sídliště Chaloupky. Nová základní umělecká škola byla otevřena roku 2003. V roce 2010 došlo k revitalizaci Bartolomějského náměstí a o čtyři roky později k rekonstrukci sportovní haly a výstavbě rozhledny Radošov. V roce 2012 pak zahájilo vedení města diskusi o přestavbě městského centra za desítky miliónů korun.
Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Nachází se zde zámek, zámecký park, správní budova zámku, Baťův kanál, hudební pavilon Orchestra, Poklona sv. Františka, Poklona sv. Pelegrína, pomník generála Laudona, kostel Panny Marie, kostel sv. Bartoloměje, kostel Svatých Andělů, kaple Sv. Ducha - Milokošť, socha sv. Jana Nepomuckého, zvonice - Zarazice, židovská synagoga, židovský hřbitov. Ve městě se nachází také vodní elektrárna. Zajímavostí je převodové kolo, jež má 720 dřevěných zubů.
Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
Pevnost veselského hradu je doložena zprávami o jeho obléhání a dobývání v roce 1315 vojsky Jana Lucemburského zpět pro český stát od uherského šlechtice Matúše Čáka Trenčanského. Hrad byl v té době pravděpodobně opevněn kamennou zdí nebo vysokým hliněným náspem,zpevněným dřevěnou konstrukcí. Prvním písemně doloženým držitelem Veselí byl komorník břeclavského kraje z let 1248 až 1259 Sudomír. Pravděpodobně Petr ze Šternberka založil v druhé polovině 14. století na ostrově před hradem město. Název město - civitas - je pro Veselí doložen v roce 1396.
O rozvoj panství se zasloužil především Hynek Bilík z Kornic, za kterého došlo v letech 1526 - 1551 k největšímu rozvoji tradičního rybníkářství, doloženého už ve 14. století. Byl podle zprávy z roku 1535 stavebníkem jednoho ze dvou mostů nahrazujících dosavadní přívozy. Dochází rovněž k prvním přestavbám hradu na zámek. 22. července 1707, po sporech o vlastnictví, koupili panství Maxmilián a Maxmiliána Želečtí z Počenic. Tito jsou zakladateli servitského kláštera s kostelem Svatých Andělů strážných.
V roce 1887 je postavena železniční stanice vlárské dráhy. V roce 1919 byl založen dřevařský podnik Beer a Žádník, vyrábějící od roku 1925 nábytek, jehož výroba pokračuje dodnes v podniku Venaz. Od roku 1926 je bratry Reichsfeldovými zahájena výroba obuvi, pokračující nepřetržitě také i dnes. Roku 1949 se Veselí se stalo okresním městem, ovšem již v roce 1960 veselský okres zanikl. K městu je v roce 1950 připojen Milokošť a o čtyři roky později jsou připojeny Zarazice. V roce 1961 byly postaveny železárny, roku 1965 začala výstavba panelového sídliště Hutník a v roce 1970 sídliště Chaloupky. Nová základní umělecká škola byla otevřena roku 2003. V roce 2010 došlo k revitalizaci Bartolomějského náměstí a o čtyři roky později k rekonstrukci sportovní haly a výstavbě rozhledny Radošov. V roce 2012 pak zahájilo vedení města diskusi o přestavbě městského centra za desítky miliónů korun.
Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Nachází se zde zámek, zámecký park, správní budova zámku, Baťův kanál, hudební pavilon Orchestra, Poklona sv. Františka, Poklona sv. Pelegrína, pomník generála Laudona, kostel Panny Marie, kostel sv. Bartoloměje, kostel Svatých Andělů, kaple Sv. Ducha - Milokošť, socha sv. Jana Nepomuckého, zvonice - Zarazice, židovská synagoga, židovský hřbitov. Ve městě se nachází také vodní elektrárna. Zajímavostí je převodové kolo, jež má 720 dřevěných zubů.